Občanské sdružení Klub islandských fanatiků, honorární generální konzul Islandské republiky pan Thórir Gunnarsson a Městská knihovna v Praze, za podpory CK Periscope Skandinávie a Icelandair zvou všechny milovníky severu a Islandu zvláště na dvanáctý ročník Islandského dne, který se bude konat v sobotu 15. 6. 2013 od 10.00 do 20.00 hodin v Městské knihovně v Praze 1 na Mariánském náměstí.
Program:
10:00 – 11:00 Iceland Year Zero – dokumentární film z období finanční krize na Islandu (islandsky / české titulky)
11:00 – 11:30 Politické okénko aneb parlamentní volby na Islandu – improvizovaná debata, Martin Benda, Juraj Kušnierik, Lenka Kovářová
11:45 – 12:15 Čtvero ročních období na Islandu – Pepa Chodur – CK PERISCOPE
12:15 – 12:30 Čeština na Islandu - Renata Emilsson Pešková
12:30 – 12:40 První sólový přeběh Islandu ze severu na jih
12:40 – 13:00 Přestávka / cestovatelská poradna
13:00 – 13:30 Na Island nejen za přírodou aneb Pohled do zapomenutých časů - Jan Sucharda
13:45 – 14:00 Island – země včera zrozená – křest nové fotografické publikace Jana Suchardy vydané za podpory CK Periscope
14:15 – 14:45 Toto je punk - príbeh vydavateľstva Smekkleysa – Juraj Kušnierik
15:00 – 16:00 GLJÚFRABÚI - islandská folklorní skupina pod vedením Eydís Franzdóttir a Osminka – dětský folklorní soubor z Prahy Jany Pavlíčkové
16:15 – 17:15 Ostrov na severu – výpověď o nespoutané islandské přírodě - Roman Pech
17:30 – 18:15 Islandská populární hudba 50. a 60. let minulého století – Majka a Vladimír Zelenkovi
18:30 – 19:30 Cestovatelská poradna
Celodenní vstupné 80 Kč
Hlavní sponzor 12.ID: CK Periscope Skandinávie
Partneři 12.ID
Iceland Year Zero – dokumentární film z období finanční krize na Islandu - Armande Chollat-Namy a Sigurður Hallmar Magnússon (52 min)
Režie: Sigurður Hallmar Magnússon
Scénář: Armande Chollat-Namy, Sigurður Hallmar MAGNÚSSON
Česká republika, Francie, Island, 2012, 52 min.
AXMAN Production, ČR
Česká premiéra proběhla na jihlavském festivalu v roce 2012
Díky Severskému filmovému klubu bude poprvé uveden s českými titulky
Tento hodinový dokument je portrétem jednoho národa. Stejně jako většina ostatních skandinávských zemí byl Island vzorem rozvinuté, prosperující společnosti s vysokou životní úrovní. Finanční krize připravila o práci nebo prostředky tisíce lidí. Dokument zachycuje, jak se obyvatelé, zvyklí žít v ostrovní pospolitosti, vyrovnávají s nevyhnutelnou nutností přehodnotit své životní hodnoty.
V říjnu 2008 zbankrotovaly tři největší islandské banky. Zhroucení bankovního systému způsobilo bankrot celé země a tisíce lidí přišly o práci, úspory i naději. Island, který ještě nedávno patřil k nejbohatším a nejvyspělejším zemím na světě, dnes prochází těžkým obdobím politické i morální nejistoty. Iceland Year Zero je portrétem země a jejích obyvatel, kteří zažívají nelehkou dobu. Dokument nemá být ekonomickou analýzou situace, krach islandské ekonomiky poskytuje pouhou záminku pro portrét země, jejíž obyvatelé patřili k nejbohatším na světě. Jak Island reaguje na zhroucení ekonomiky? Kdo může za kolaps bankovního systému? Je snad možné, že neúspěch kapitalistických hodnot je to nejlepší, co kdy mohlo Island potkat?
Film byl promítán na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě 2012, kde byl nominován na cenu Silver Eye.
Trailer naleznete na facebooku: https://www.facebook.com/IcelandYearZero
Čtvero ročních období na Islandu – Pepa Chodur – CK PERISCOPE
Většina turistů navštíví ostrov zejména v letních měsících, jen málo z nich tak činí v ostatních ročních obdobích. A proto fotografie bílé zasněžené krajiny z míst, která známe v letní zeleni, nebo nádherně zbarvené lávové pole porostlé mechem v nízkém podzimním slunci jsou nám tak vzácné. Vzpomeňme na slova islandského prezidenta pronesená při loňské návštěvě Prahy: „Doufám, že Islandští fanatici budou mít v sobě dostatek fanatizmu, aby Island navštěvovali po celý rok, nejen v létě, a obdivovali tak jeho krásu v různých podobách“ Pepa Chodur jezdí na Island hlavně mimo sezónu, už jen proto, že v létě má CK Periscope, pro kterou pracuje, hlavní sezónu a musí tak být k dispozici nám, obyčejným turistům.
Politické okénko aneb parlamentní volby na Islandu – improvizovaná debata, Martin Benda, Juraj Kušnierik, Lenka Kovářová
„Volby na Islandu vyhrály strany, jež zemi přivedly před lety ke kolapsu.“ Takové titulky se objevovaly nejčastěji v novinách druhý den po oznámení výsledků. Jaké změny se tedy dají očekávat a co na to říkají sami Islanďané. A opravdu Island ukončí jednání o členství v EU?
Volby na Islandu vyhrály opoziční strany pravého středu, které zemi před pěti lety přivedly k hospodářskému kolapsu. Voliči dosavadní vládu sociální demokracie zřejmě vytrestali za její úspornou ekonomickou politiku. Výsledek voleb také naznačuje, že Island patrně nebude dál jednat o členství v EU
Čeština na Islandu - Renata Emilsson Pešková
V prosinci 2011 založilo několik maminek spolek Čeština na Islandu, jehož hlavním posláním je poskytnout dvojjazyčným dětem možnost se scházet, seznámit se s dalšími česky mluvícími dětmi, hrát společně hry, zpívat písničky, povídat si a učit se.
Během jednoho a půl roku vznikl na Islandu spolek, který organizuje pravidelné hodiny češtiny pro děti Češek a Čechů na Islandu, sportovní a kulturní akce, který založil českou knihovnu na Islandu, uspořádal mezinárodní soutěž v psaní povídek pro česky mluvící děti, jež žijí v zahraničí, a který reprezentuje český jazyk a kulturu spolu s dalšími jazykovými skupinami na kulturních akcích pořádaných městem Reykjavíka. Toto dokumentují webové stránky www.tungumalatorg.is/tekkneska.
Spolek Čeština na Islandu je součástí zastřešující organizace Móðurmál (Mateřský jazyk), která usiluje o uznání výuky mateřských jazyků ve školském systému a která se mj. účastní veřejné diskuse o potřebnosti účinné podpory dvojjazyčných dětí ve školách. Symbolickou ochránkyní činnosti asociace Móðurmál je bývalá prezidentka Islandu paní Vigdís Finnbogadóttir.
Spolek Čeština na Islandu nejen aktivně podporuje jazykový rozvoj místních dvojjazyčných dětí, ale spojuje je také s jejich rodinami v Čechách a česky mluvícími vrstevníky na Islandu a ve světě.
Na Island nejen za přírodou aneb Pohled do zapomenutých časů - Jan Sucharda
Prezentace ukáže Island z jiné stránky, než bývá obvykle představován – jenom jako země neuvěřitelně zvláštní a podmanivé krajiny. Prostřednictvím fotografií ze skanzenů (Glaumbaer, Bustarfell, Skógar), muzea sleďové horečky v Siglufjörduru a snímků opuštěných farem a starých kostelíků umožní nahlédnout do života Islanďanů v době nepříliš dávné, jehož hlavním rysem bylo především bytostné spojení s okolní přírodou.
„Stein postavil nová stavení na malé vyvýšenince. Nejzápadněji byla spojitá dvojchalupa s dvěma štíty jako na Oháňce. Pod východní střechou byla drnová místnost kdežto pod západní byla bedněná světlá světnice. Vedle nich na východ byla prkenná jizba s chlévem v přízemí, dále chalupa, ze které se šlo na západ do jizby, na sever do spíže a na východ do kuchyně. …Na východ od kuchyně stála stáj a severně pod stájí byl záchodek. Ten však Měsíční sonátu nepřipomínal.“
Thórbergur Thórdarson – Kameny mluví
Island – země včera zrozená – křest nové fotografické publikace Jana Suchardy vydané za podpory CK Periscope
Prodej za mimořádnou cenu platnou pouze v den konání 12.Islandského dne: 300 Kč
Na českém trhu ojedinělá publikace profesionálního fotografa Jana Suchardy vypovídající o výjimečné kráse vulkanického ostrova ležícího v Atlantském oceánu. Celostránkové snímky přibližují fantastickou přírodu Islandu, pro kterou jsou typické vodopády, ledovce, lávová pole, barevná půda, gejzíry a sopky. Zvláštnost krajiny ještě dokreslují jednoduché dřevěné kostelíky, opuštěné farmy i pasoucí se stáda koní. Jana Suchardu ostrov okouzlil před mnoha lety, od té doby se sem každoročně vrací. Po úspěchu první fotografické knihy Island – země neznámá, vydané v roce 2007, nyní připravil druhou publikaci plnou zcela nových, unikátních fotografií, které potěší všechny obdivovatele Islandu a nadchnou ty, kteří tento výjimečný ostrov zatím neznali.
http://www.jas-hrotovice.com/island/obrazova-publikace-island-
Toto je punk - príbeh vydavateľstva Smekkleysa – Juraj Kušnierik
Z knihy Hudba ostrova Juraje Kušnierika:
„Smekkleysa znamená Bez chute, Bez vkusu. Smekkleysa je dôležitá islandská kultúrna inštitúcia. Smekkleysa je kľúčom k pochopeniu islandskej hudobnej erupcie. No, možno nie jediným kľúčom, ale na karike určite najväčším. A najkratším.
Sedíme s Ásim v jeho obľúbenej vegetariánskej reštaurácii. Ási obeduje, ja už som najedený., takže sa k nemu pripájam iba koláčom a kávou, ktorú mi metalisticky potetovaná čašníčka neustále dolieva, vďaka čomu o dve hodiny neskôr vychádzam na Laugarvegur v stave mimoriadne rozšíreného vnímania.“
Kniha Juraja Kušnierika Hudba Ostrova je veľkým vyznaním lásky – k Islandu, k jeho ľuďom a jeho muzike. Sčasti cestopis, sčasti osobný denník, sčasti hudobné dejiny –nesprostredkované, zažité na vlastnej koži. Stretnutia s umelcami, prechádzky po zaujímavých miestach a zoznámenie sa s niečím, čo v našich zemepisných šírkach celkom chýba – prajnosťou jedného človeka voči druhému. To je až fascinujúce. Kto sa chystá na Island, najmä do jeho metropoly, alebo fandí islandskej hudbe, určite by nemal Jurajovu knižku obísť. A kto ani náhodou nemal v pláne cestovať na Island, po Hudbe Ostrova po tom určite zatúži.
Vydavateľ: Artforum
Rok vydania: 2011
Počet strán: 120
Jazyk: slovenčina
Väzba: Tvrdá väzba / Hardback
ISBN: 978-80-89445-28-8
V Týždni má na starosti kultúru. Objednáva a rediguje články o umení, hudbe, literatúre, filme, divadle a ostatných umeleckých žánroch. Sám najradšej píše o hudbe a o knihách. Predtým, ako sa stal novinárom, bol kníhkupec, pracoval v Artfore, ktorého je stále veľkým priateľom a priaznivcom. Na Rádiu_FM má každú stredu program Slová_FM. Má rád Island a o islandskej hudbe píše knihu. http://www.tyzden.sk/autori/juraj-kusnierik.html
http://autori.tyzden.sk/juraj-kusnierik/
GLJÚFRABÚI - islandská folklorní skupina pod vedením Eydís Franzdóttir a Osminka – dětský folklorní soubor z Prahy Jany Pavlíčkové
Členové souboru:
Bryndís Gudjónsdóttir: zpěv, klavír, tanec (20 let)
Harpa Dís Hákonardóttir: klavír, tanec, zpěv, (20 let)
Sólveig Magnúsdóttir: flétna, zpěv, tanec (20 let)
Runólfur Bjarki Arnarson: flétna, akordeon, tanec (15 let)
Snæfríður María Björnsdóttir: housle, zpěv, tanec (17 let)
Hinrik Snaer Guðmundsson: housle, zpěv, tanec (18 let)
Andreas Máni Helgason: kontrabas, zpěv, tanec (16 let)
Folklorní soubor Gljúfrabúi vznikl teprve nedávno, možná se Eydís inspirovala pražským folklorním souborem Osminka pod vedením Jany Pavlíčkové, který u ní na Islandu strávil loni v srpnu pár krásných dnů v rámci folklorního festivalu ve skansenu Árbæarsafn. A tak od podzimu se začalo scházet sedm mladých lidí ve věku 15 až 20 let a společně s neúnavnou Eydís poznávat, jak zajímavá a rozmanitá folklorní hudba může být. Každý z členů souboru hraje na nějaký hudební nástroj, zpívá a tančí.
Jméno souboru Gljúfrabúi pochází z islandské přírody. Gljúfrabúi je bytost, která bydlí ve skalní rozsedlině, kterou protéká vodopád. Gljúfrabúi byl také nazýván Kamenný muž obývající oblast u řeky Jökulsá a Dal v místě, kde nyní stojí vodní elektrárna Kárahnjukavirkjun. Gljúfrabúi znají určitě i návštěvníci Islandu je to jméno vodopádu schovaného ve skalní rokli, nedaleko známějšího a přístupnějšího vodopádu Saljalandsfoss.
Dětský folklorní soubor Osminka předvede islandským přátelům něco z českého folkloru
http://www.osminka.cz
Ostrov na severu - Roman Pech
dokumentární film vznikal v průběhu let 2009 - 2013 a vice než dokumentem je samotnou výpovědí nespoutané islandské přírody (50 min)
Islandská populární hudba 50. a 60. let minulého století – Majka a Vladimír Zelenkovi
Jaká hudba se hrála na Islandu v 50. a 60. letech, které kapely vznikly a kde se inspirovaly?
Pořad je věnován u nás nepříliš známé islandské populární hudbě 50. a 60. let minulého století. Jsou do něj zařazeny původní písně islandských autorů interpretovaných nejvýznamnějšími zpěvačkami a zpěváky (Sigrún Jónsdóttir, Alfred Clausen, Ingibjörk Thorbergs, Ragnar Bjarnason, Erla Thorsteinsdóttir, Haukur Morthens, Elly Vilhjálms a další), jakož i skupinami té doby (mimo jiné Savanna Trío, Dátar, Ódmenn, Sextett Ólafs Gauks). Hudba bude dokreslena zejména fotografiemi z dobových islandských publikací a periodik.
První sólový přeběh Islandu ze severu na jih Reného Kujana
Nový rok, nové výzvy, nová pomoc hendikepovaným sportovcům.
*500km* dva týdny pustinou, odkázán pouze sám na sebe*žádné silnice, náročný terén, hory, kopce, brodění řek*minimálně 30 000 pro vozíčkáře
Po loňském projektu historicky prvního sólového oběhu Islandu (1muž – 30 dnů – 30 maratonů), kdy se stal René prvním člověkem na světě, kterému se podařilo oběhnout ostrov Island, se letos chystá znovu na Island. Tentokrát s pokusem o první sólový přeběh Islandu ze severu na jih. Čeká jej náročná cesta vnitrozemím ostrova. 500 kilometrů bez asfaltových cest, kopce a údolí, brodění řek. To vše za nevyzpytatelného islandského počasí. Navíc René cestu absolvuje bez doprovodného vozidla. Bude odkázán pouze na prostředky, které s sebou bude schopen vézt ve speciálním vozíku.
Sám běžec za každý uběhnutý kilometr v rámci této akce zaplatí na konto vozíčkářů 10 korun. Celkově přislíbil sehnat podporu pro hendikepované sportovce v minimální výši 30 000 korun. V případě, že by se mu to nepodařilo, doplatí částku ze svého.
Odlet je naplánován na 16. června 2013. Start z nejsevernějšího bodu Hraunhafnartangi 18. června. Držme Renému společně palce!
Transparentní sbírkový účet 2600062191/2010 vs.: 11005001, na který můžete přispět samostatně nebo prostřednictvím kasičky umístěné ve velkém sále během programu 12. Islandského dne. Vybrané peníze zašleme na transparentní účet najednou za všechny fanatiky.
Trasa: Hraunhafnartangi - 85 - Ásbyrgi - 862 - 863 - Mývatn - 848 - 1 - 843 - 842 - F26 - F208 - 208 - 209 - 1 - Hjörleifshöfdi
http://www.run30.net/
http://www.facebook.com/run30
V minulém roce se stal René Kujan v rámci projektu „1 muž – 30 dnů – 30 maratonů“ prvním člověkem, který oběhl ostrov Island. Během akce vybíral prostředky pro sportovce na vozíku v České republice i na Islandu. V rámci projektu finančně podpořili hendikepované sportovce lidé ze šesti zemí. Kromě České republiky a Islandu také ze Spojených států amerických, Velké Británie, Německa a Slovenska. Maratonec se rozhodl věnovat nemalý výtěžek vozíčkářům na základě vlastních zkušeností. Sám byl při nezaviněné autonehodě těžce zraněn a kromě jiného musel podstoupit dvě operace páteře. Samotný projekt spustil na pětileté výročí této nehody. Spolupráce se Sportovním klubem vozíčkářů (www.skvpraha.org) pokračuje i v tomto roce. Na začátku března byl vozíčkářům slavnostně předán nový handbike, jehož nákupní cenu kryla část Kujanovy sbírky.
Návštěvníci budou mít možnost si na místě zakoupit:
- novou fotografickou publikaci Jana Suchardy Island – země včera zrozená 300 Kč (cena pouze v den konání 12.ID)
- Průvodce islandským vnitrozemím Jana Suchardy 250 Kč (cena pouze v den konání 12.ID)
- knihu Juraje Kušnierika Hudba ostrova 170 Kč
- klubová trička 250 Kč
- klubové placky a magnetky a 15 Kč
- přívěšky s germánskou mytologií Thórovo kladivo 55 Kč a Ægishjálmur - kormidlo 45 Kč
Thórovo kladivo
Starogermánský bůh války Thór používal svoji obávanou zbraň - kladivo, k vrhání na nepřítele. Vždy trefil a zbraň se mu pak sama vrátila do ruky. Navíc byla jen jeho a nikdo jiný ji neuzdvihl. Ač je to bůh, v kterého věřili všichni Skandinávci a Ásové, na Islandu se Thór se svým koněm potuloval a ten zanechal otisk svého kopyta v Ásbyrgi. Proto má ta propadlina uprostřed skálu
Runový kruh z Islandu - Vikingský Helm of Awe, čili Kormidlo, které vzbuzuje úctu, je starý severský symbol objevující se ve starodávných legendách. Zejména na Islandu je velice populární. Má sice tvar kormidelního kola, ale jako symbol měl nahánět nepříteli strach a kdo ho užíval, měl jednoznačně navrch. Není symbolem jen Islanďanů, ale Vikingů jako takových. Na Islandu se mu říkalo Ægishjálmur.
Kontakt na organizátora: Jana Jakšová, mobil: 728 476 972, islandklub(zavinac)hotmail.cz, jana(zavinac)islandklub.com